Doplnovacky
10. 1. 2010
Socka, doplnujici:
haptika – při rozhovoru, kontakt hmatem; způsob sdělení, které se tlumočí bezprostředním tělesným kontaktem s druhým člověkem
kdo byl Pound – USA sociolog, sociologická jurisprudence (uspokojení potřeb společnosti), zkoumal jak právo fakticky působí ve společnosti
weberuv postoj k byrokracii – nechápe ji ideologicky, ale jako nutnost k organizování, nejracionálnější způsob organizace společnosti
co jsou to ritualy – opakované stereotypní chování s nějakým hlubším smyslem, účelem
6 kohlbergových stadii
předkonvenční:
1. vyhnout se trestu,
2. vlastní zájmy,
konvenční:
3. dobré je to co uznává společnost,
4. právo a pořádek,
postkonvenční:
5. právní normy jsou relativní, vlastní úsudek,
6. etické normy
- vrcholové stadium
vztah prava a moralky – upravují jinou oblast, jiné sankce, u morálky mohou být také pozitivní – modely chování
hodnotova orientace od Parsonse
5 dilemat orientace
afektivita či afektivní neutralita: bezprostřední uspokojení (bez ohledu na existujici normy) x ohled na další činnost,
univerzalismus či partikularismus: se všemi dle stejných měřítekx na ruzne lidi ruzna meritka
askripce nebo výkon: pohled na druhé- kym jsou x jaky podali vykon
globálnost nebo specifičnost: celistvě či jen některý aspekt
orientace na sebe nebo na kolektiv: soukromé nebo společné zajmy a cile
moralka dle Chalupneho – většina jevů v právu je amorální – 65% TrP, 75% CivP, přes 90% SpP
metody empirickeho vyzkumu – vedecka, obecna, logicka, historicka, kvalitativní, kvantitativní;
- techniky: pozorování, rozhovor, rozbor písemných dokumentů, dotazník, anketa, test, experiment
Bouden – zvrácené důsledky sociálního jednání (zkratka)
Kulturna mezera – zaostávání méně adaptabilních prvků dané kultury
Girtlerove stadia – na okraji společnosti: 1. ochrana a přežití, 2. rebelie a anarchismus, 3. ilegalni obchod, 4. společného původu
mapa chudoby – v Londýně Booth
co je "kol"- knowlegde and opinion about law – právní vědomí a mínění o právu
sociologismus – Durkheim, přístup jednotlivé položky sociologie tvoří dohromady sociální realitu
pravni postoje – pravni etos, legalismus, pravni konformismus, pravni pragmatismus, oportunismus, deviantni utilitarismus, pravni nonkonformismus, pravni deviace, pravni anarchismus
etologie - zabývá studiem chování živočichů, rozeznáváním jeho vrozených a naučených složek, vývojem vzorců chování a významu určitých vzorců chování pro přežívání daného druhu
· věda o chování zvířat a vztahy mezi nimi (mezi zvířata řadí i člověka)
· vzniká ve 30. 40. letech 20. stol.
· hlavním představitelem něm. zoolog Konrad Lorenz (dostal Nobelovu cenu)
· zabývá se příčinami a funkcemi sociálních mechanismů v chování a poskytuje typologii sociálních útvarů mezi živočichy
· jsou dva podstatné instinkty v životě živočichů, které umožňují přežití druhů instinkt sexuální a agrese
· "Kdo skutečně zná zvířata včetně těch nevyšších a nám nejvýš příbuzných a kdo chápe procesy mezi nimi, dokáže poznat člověka"
právní vědomí je určitá povědomost o tom, že určitý třeba sociální vztah je regulován právem a to vědomí se skládá ze dvou složek, znalostí o právu a mínění o právu a znalosti to budou asi už jen ty faktický dogmatický informace a znalosti toho konkrétního práva
- vědomí je, že víme, co se může a nemůže, ale nevíme nemusíme vědět, že je to obsaženo v nějaké právní normě
falešná korelace - vztah, který se jeví jinak než jaký ve skutečnosti je
kdo se zabýval byrokracií (Weber)
kdo dělil socku na statiku a dynamiku (Comte)
něco s vlivem rodiny na enkulturaci (permisivní, autoritářský, autoritativní)
sociobiologie – člověk versus příroda - rozdílný je přizpůsobování se prostředí, člověk aktivně(vytváří si kulturu) a zvíře pasivně, společný jsou dva pudy-příbuzenecký výběr a vzájemný altruismus, patří tam Wilson)
· cíleně se zaměřila na sociální chování zvířat, hledá paralely sociálního chování zvířat a lidí
· hl. představitelem je Edvard Wilson
· tento vědní obor se nazývá podle jeho knihy Sociobiologie
· vznikla vlna odporu, protože odpůrci mysleli, že zbavuje člověka svobody jednání a rozhodování
· vznik společenského života je jedním z nejdůležitějších výsledků biologické evoluce
· hledala mechanismy, které vedou k sociálnímu životu (že zvířata žijí pohromadě):
1. příbuzenecký výběr (zvířata se k sobě tím více altruističtěji, čím více jsou si příbuzná, příbuzenství poznají po čichu, stejně jako lidé)
altruismus = ochota nezištěné pomoci, nečekám žádnou odměnu
2. vzájemný altruismus (vytváří se společenství lidí i živočichů, kteří si navzájem pomáhají, ač nejsou příbuzní, např. z důvodu přežití)
akulturace – osvojování si prvků z jiné kultury
jak zistili co ze existuje biologicky vek – niektorym vojakom sa rychlejsie hojili rany, inym pomalsie
symbolicky kapital – symbolický kapitál souvisí s prestiží, s důležitostí našich známých
radikalny pristup ku kontrole – Benthamovo Panoptikum, Cohen
pansociologizmus - prepjaty sociologizmus...kazdy sociologicky jav vysvetluju z inych sociologickych javov
činiteli socializace jsou takové sociální skupiny, do nichž je jedinec začleněn relativně trvale, a které proto mají možnost dlouhodobého působení - rodina, vrstevnicka skupina, prace, skola
symbolicky interakcionalismus - paradigmata:
TEORIE KONSENSUÁLNÍ
TEORIE KONFLIKTU
INTERPRETATIVNÍ SOCIOLOGIE
Interpretativní sociologie netvoří jednotnou školu. Řadíme sem:
1) symbolický interakcionalismus
2) fenomenologickou sociologii
3) obtížně zařaditelné sociology, jejichž díla jsou však silně ovlivněna interpretativními postupy
ad 1) Symbolický interakcionalismus:
Vychází z toho, že svět, který nás obklopuje, je závislý na našem přístupu k němu. Lidé jsou aktivní bytosti, které při svých setkáváních navzájem vyjednávají podobu reality. Lidský svět je v tomto smyslu výtvorem těch, kdo v něm žijí. Společnost je výtvorem svých členů, není však výtvorem hotovým, minutu po minutě je svými členy znovu předělávána.
1) symbolický interakcionalismus
2) fenomenologickou sociologii
3) obtížně zařaditelné sociology, jejichž díla jsou však silně ovlivněna interpretativními postupy
ad 1) Symbolický interakcionalismus:
Vychází z toho, že svět, který nás obklopuje, je závislý na našem přístupu k němu. Lidé jsou aktivní bytosti, které při svých setkáváních navzájem vyjednávají podobu reality. Lidský svět je v tomto smyslu výtvorem těch, kdo v něm žijí. Společnost je výtvorem svých členů, není však výtvorem hotovým, minutu po minutě je svými členy znovu předělávána.
naturalismus
- souvisí s rozvojem přírodních věd sociologie měla být přírodní vědou, exaktně dokazovat
- polovina 19.století – 20.století, vzniká v důsledku úspěchu přírodních věd mezi přírodou a společností vidí shody, úspěchy přírodních věd – zákonitosti i ve společnosti, člověk – molekula společnosti, společnosti jako organismus
chicagská škola - období velkých výzkumů (20.leta 20.st -60.leta 20st.). V této fázi byla nejdůležitější tzv. Chicagská škola, která ve své práci používala nové metody, například metody rozhovoru, zúčastněné pozorování, dotazníky, ankety (R. E. Park)
negativni funkce prava – negativní sankce, konzervuje status quo, rozděluje lidi, nástroj útlaku
pozitivní fce – udržování soc. pořádku, vymezení práv a povinností, usnadnění kooperativního jednání, řešení konfliktů, přenos kulturních vzorců chování a hodnot, propůjčení legitimity výkonu veř. funkcí
socialni sit - Castells – síťová společnost
- Sociální struktura se skládá z proudu zpráv, představa a myšlenek mezi sítěmi
- Síťová společnost je otevřená, dynamická, podstatné je to co proudí sítěmi
- Kdo v síťové společnosti ovládá ,,spínače,, ten má moc Þ nepředvídatelná moc proudů
- Nedokáže zprostředkovat pevné zdroje identity (člověk je totiž flexibilní) – chybí mu jistota
zive pravo - Právo není souborem dogmatických věd, ale vnitřním režimem společenských vztahů, snaha práva přiblížit se pravidlům, dle kterých jednají lidé v každodenním životě, dochází k prolínání práva s prvky morálky, zvyky, obyčeji. Společenský nátlak silnější na zločince než působení vězení.
dimenze soc. vztahu (perceptivni,komunikativni,interaktivni)
n v oblasti perceptivní (sociální percepce) - aktéři ve společenském vztahu neustále vnímají vývoj vztahu
n v oblasti komunikativní (sociální komunikace) - mezi aktéry se realizuje neustálá výměna informací
n v oblasti interaktivní (sociální interakce) - mezi aktéry dochází k neustálé výměně podnětů a reakcí na ně
sociometrie
○ soubor kvantitativních postupů při analýze struktury a dynamiky
○ používá se při analýze převážně malých společenských skupin
○ řešen redefinováním nebo vede ke zhroucení představ, např. sebevražda, dogy)
○ zajímá se o každodenní život lidí, ne o velké sociální skupiny
○ společnost existuje tím, že ji řadoví členové neustále vytvářejí
sociotechnika
○ praktická disciplína, doporučuje jak plánovat sociální změny pro dosažení žádaného cíle
○ analyzuje se pravděpodobný vývoj bez a po případném sociálním zásahu
Niccolo Machiavelli (předchůdce sociotechniky), Karl Popper
benthamovo panoptikum a synoptikum
vic. Filosofie(věž uprostřed kruhu, inspiroval se jím Fucault)
obsahová analýza – je to výzkumná technika, která má za cíl objektivně, systematicky a kvantitativně popsat obsah komunikačního sdělení. Užívá se při studiu masové komunikace (periodika, TV, reklama…), ale především při analýze textů. V textech se vyčleňují jednotlivé součásti (slova, osoby), které se dále rozdělují do kategorií a vyčíslují se. Při analýze textu se vychází z dokumentu jako celku a sledují se celé články v novinách či časopisech.
činiteli socializace jsou takové sociální skupiny, do nichž je jedinec začleněn relativně trvale, a které proto mají možnost dlouhodobého působení
rodina, vrstevnicka skupina, prace, skola...
volné právo - H. Kantorowicz, rozebírá realitu sociálního života ve vztahu ke kulturní hodnotě práva. Preferuje především volné nalézání práva, na základě přesvědčení jednotlivce nebo různých jiných sociálních subjektů