51-65
10. 1. 2010
51. Deskripce právního chování, jeho přínosy a příklady studií
Deskripce - sociologie usiluje o postizeni ziveho prava- faktickeho chovani pr. subjektu
Při deskripci právního chování zajímají sociologii především tyto aspekty:
® čím je chování determinováno socialne
® empirická deskripce právního chování
® vztah právního chování a právního vědomí
® vztah právního chování a pozitivního práva
Cíl sociologie – postižení živého práva, práva v akci; myšlenka postižení skutečného právního chování stála u samého zrodu sociologie práva
Analýzy rozporů mezi živým právem a objektivním právem:
- Macaulay – obchodní dohody v USA, „advokátské právo“ při jednáních
- Macaulay – advokátská praxe – vlastní právo (hodnotové žebříčky advokátů)
- Griffith – nelegální postupy advokátů k uspokojení klienta
- výzkumy prokázaly značné rozdíly mezi právními normami a živým právem, samotní advokáti mají tendenci znát některé oblasti práva více než jiné, jejich žebříčky hodnot, ostatní společenské normy promítají do své praxe (pr. s obchodnim pravem)- „advokatske zive pravo“ + vyzkumy chovani pravniku u rozvodu
52. Analýza právního chování, základní motivační modely, motivy lidského chování a právo
analýza - chování ovlivněno motivačním systémem
Motivy /hnací síly/:
- potřeby, zájmy, hodnoty, postoje
- vztahuje se k vnitrni aktivaci jednani člověka, vysvetluje duvody jeho chovani
- energizujici a regulacni fce
- principy fungovani motivace - homeostaticky model- navraceni psych rovnovahy uspok.biol.potreb
- kognitivni model - snaha o rovnovaha, eliminace rozpory v informacich- kurak- o skodlivosti- není pravda, kourim malo
- pobidkovy model- dosazeni libosti a prijemnych emoci
- cinnostni model - cinnost, která je cilem, nikoliv prostredkem dosazeni neceho
Vychodiska motivacniho procesu:
- potreby- psych,soc,biol
- zajmy- nasměrovani osobnosti
Experiment
- uměle vytvořená situace, obvykle verifikuje nějakou hypotézu, 2 okruhy- experimentalni a kontrolni
Studium dokumentů
- klasická technika na základě dokumentů
Fenomenologické směry – snaha porozumět pravidlům každodenního života, co ovlivňuje jedince v rozmanitých situacích
- okruhy problematiky: řešení sporů a neshod právní i neprávní cestou; studie fungování soc. interakce, kde jednu stranu tvoří soudy, advokáti; studie o zkušenostech jednotl. se soudy, pr. institucemi; studie analyzující vytváření a obsah pr. vědomí.
53. Funkce práva: pojem funkce, Durkheimovy a Mertonovy typy funkcí, pozitivní a negativní funkce práva
Funkce práva: souhrn jednotlivých prvků, které tvoří určitý systém, vyjadřuje určitou závislost mezi jednotlivými prvky systému navzájem a mezi prvky a systémem
Rozlišuje se:
eufunkce (pozitivní fce, integrace systému)
disfunkce (opak eufunkce)
dysfunkce (zhoršení fce)
afunkce (z hlediska integrace sys. irelevantní)
Účel: to co je chtěno
Fce: to co fakticky právo dělá
- funkce není rovna cíli (každá norma nemá svůj specifický cíl, podle nějž lze pak měřit efektivnost); cíl vyjadřuje, co je právem chtěno
Emile Durkheim: právo – viditelný ukazatel morální úrovně společnosti, dvě zákl. fce práva:
- represivní (nerozvinutá dělba práce, hlavně trestní právo, mechanická solidarita),
- restituční (rozvinutá děl. práce, koopreační pr., kompenzace, organická solidarita, / navraceni do puv. stavu)
Merton: Zjevné /manifestní/ fce X Skryté /latentní/
Negativní fce:
Konzervuje status quo
Rozděluje lidi
Je nástrojem útlaku
Pozitivní:
Udržování soc. pořádku
Vymezení práv a povinností v soc interakci
Usnadnění kooperativního jednání
Řešení konfliktů
Přenos kulturních vzorců chování a hodnot
Propůjčení legitimity výkonu veřejných funkcí
○ funkce práva jsou širší než cíle, jsou ovlivněny celým sociokulturním systémem, vyjadřuje, co právo zajišťuje a k čemu přispívá, vyjadřuje určitou závislost mezi jednotlivými prvky systému
○ zdůrazňován integrační mechanismus práva přispívající ke zpevňování vnitřních vazeb a vztahů ve společnosti
54. Empirické sociální výzkumy – obecně, empirické sociální výzkumy v Anglii – sociálně hygienický směr
Empirické sociální výzkumy v Anglii
- konec 18. a 1/2. 19. stol – ve VB reformy společenských institucí (školství, zdravotnictví, soc. péče)původně snaha shromáždit informace pro zdůvodnění reforem, filantropové a reformátoři, pozorování, snahy zjistit příčiny soc nemocí,, Později se vydělili demografie a statistika, VB a FR v tomto ohledu nejvyspelejsi
Anglie:
○ koncem 18. a v první polovině 19.století probíhala v GB řada reforem společenských institucí, např.školství, zdravotnictví, systému sociální péče, volebního systému
John Howard
○ dílo Stav vězení v Anglii a Walesu
○ bojoval za reformu anglického vězeňského systému, sestavil seznamů vězňů, organizace věznic …, osobní rozhovory …, à zákon o reformě věznic 1774
○ přičinil se o reformu vězeňství v GB (sčítal vězně, sepisoval důvody odsouzení, zdravotní stav, seznam dozorců, úředníků, jejich platů, zaznamenával stížnosti vězňů atd.)
John Sinclair
- zkoumal problémy vesnického života a obyvatelstva, spolupracoval s duchovenstvem
- dílo Statistický popis Skotska (mělo vliv na organizaci sčítání obyvatelstva obsah dotazníků v řadě evropských zemích)
- velkou pozornost věnoval ekonomické a morální statistice (údaje pro zpětný úsudek o mravech, názorech a morálce, dnes tento termín nepoužíván); počet morálních deliktů byl a je poměrně velký
Charles Booth
- prováděl výzkum chudoby
- popis života a práce londýnského obyvatelstva (4 mil.) – zdroj: sčítání obyvatelstva, pozorování školských inspektorů, rozhovory s policií, skryté pozorování „podnájemníků“ (výzkumníků) v pozorovaných rodinách à „barevné“ mapy města, zákony o minimální mzdě
- dílo Život a práce v Londýně (3 části – chudoba, průmysl, náboženské vlivy)
- klasifikuje obyvatelstvo na nižší, střední a vyšší třídu (což pak promítá do barevné mapy Londýna)
- vypracoval techniku analýzy velkého městského společenstva
- jeho práce vedla k přijetí zákonů o minimální mzdě, důchodovém zabezpečení apod.
55. Sociálně hygienický směr ve Francii
Francie - L.Vilarmé
- publikoval řadu prací o hygieně, úmrtnosti a průzkumu vězeňství
Alexander Paran – Duchatelet
○ dílo prostituce v Paříži (použil údaje policie i osobní rozhovory a pozorování); cílem byl nejprve boj s prostitucí, svou práci ale uzavírá s tím, že prostituce je nevyhnutelná
Andre Guerry
○ rozvíjí kriminální statistiku
○ díla Srovnávací statistika vzdělání a počtu trestných činů v různých obvodech, Nárys morální statistiky Francie
○ jako příčinu trestnosti zamítl nedostatečné vzdělání, důležitá je úroveň průmyslového rozvoje
Adolph Quétele
○ na základě pravděpodobnostních metod srovnává a tabulkově vyjadřuje fyzické vlastnosti lidí a statistiku trestnosti
○ odhalil určité statistické zákonitosti společenského bytí
○ vytvořil koncepci průměrného člověka (morální a fyzické vlastnosti)
Frederic Le Play
- zkoumal rodinu jako buňku každé společnosti, z ní vychází specifika lidského společenství
Thomas Chalmers
– tzv. Glasgow experiment (nové zásady organizování dobročinných akcí)
56. Empirická sociologie v Evropě a v USA
USA - Thomas a Znalecki : Polský sedlák v Evropě a v Americe, Park a Burgess: sociologie měst
- velké výzkumy až 20. léta 20. stol., změna sociologa z vědce na poradce a experta, výzkumy na objednávku podniků, organizací, institucí, rozvoj specializace, konstituování samostatných disciplín (sociologie města, sociologie práva, politiky, průmyslu)
EVROPA
Ferdinand Tonnies
○ německý vědec, měl velký vliv na rozvoj empirické sociologie (sociografie), znamenala pro něj oblast praktické sociologie
○ dílo Pospolitost a společnost
○ používal statistické údaje ke zkoumání delikvence, sebevražednosti, demografických změn, průmyslu a politických stran
○ z policejních pramenů zjišťoval delikventův původ, rodiště, rodinné poměry, vzdělání, profesi a místo trvalého pobytu
Émile Durkheim
○ snažil se propojit empirická studia skutečnosti s teorií
○ dílo Sebevražednost
○ sebevražda – závislost sebevražednosti na stupni integrace společnosti
- egoistická
- anomická
- altruistická
Zjištění o sebevražednosti:
- v létě > v zimě
- muži > ženy
- starší > mladší
- ve městech > na venkově
- vojáci > civilisté
- protestanté > katolíci
- osamělí vdovci > ženatí
- bezdětní > s rodinou
Tomáš Garique Masaryk
- zabýval se sebevraždou, smrt vidí jako přirozenou a nepřirozenou, i když prekonane, velmi mravenci práce
- nejbližší příčinou je neštěstí, ať už skutečné či ne, hlavní příčinou je bezbožnost společnosti, náchylnost k sebevraždě je vrozená, zdravý rozum sebevraždu odmítá
- sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty
Příčiny sebevražd:
a) působení přírody
- pozemské
- kosmické (tlak Slunce, Měsíce apod.)
b) působení fyzické a duševní lidské organizace
- fyzické poměry
- společenské poměry
- politické poměry
- hospodářské poměry
- poměry duševní vzdělanosti a výchovy (1/3 sebevražd kvůli duševní nemoci)
57. Vymezení sociologického výzkumu – pojem, základní typy
sociologicky vyzkum - pojem výzkum znamená tvůrčí poznávací činnost v oblasti vědy, směřující k odhalení vlastností, příčin a podmínek jednotlivých zákonitostí konkrétních jevů v přírodě a lidské společnosti
○ analýzou známých skutečností usiluje o objevení jevů a souvislostí dosud neznámých
○ je to proces záměrný a systematický (čímž se liší od každodenního poznání)
○ na rozdíl od toho průzkum sleduje orientační a informační cíle, může být předvýzkumem
○ předmětem výzkumu může být každý sociologický jev
Typy výzkumů:
základní: zaměřený ve směru vědy
aplikovaný: bezprostředně souvisí s praxí
metodologický: hledá nové techniky a způsoby poznání
komplexní: zkoumá všechny znaky
parciální: zkoumá jen některé znaky
monografický: týká se jen jednoho předmětu (1 obec)
individuální: výzkumník je sám
skupinový, týmový
reprezentativní:
- zkoumá reprezentativní vzorek (pomocí relativně malého vzorku se pomocí statistiky dá odhadnou základní soubor; každý prvek základního souboru by měl mít stejnou pravděpodobnost dostat se do vzorku; reprezentativnost má aspekt kvantitativní (pohlaví, věk vzdělání) a kvalitativní (na kterém znaku záleží), nahodny vyber
zkušební: je předvýzkumem ověřující vhodnost a validitu výzkumné metodiky
experimentální: pokusně zjišťuje působení určitých faktorů ve vymezeném procesu
komparativni
58. Metody a procedury sociologického výzkumu (základní metody a 5 typů procedur používaných v sociologickém výzkumu)
metoda – návod, cesta jak něčeho dosáhnout
Metody sociologického výzkumu:
○ pojem metoda znamená cestu, způsob, kterým se něčeho dosáhne
○ vědecká metoda: souhrn zvláštních pravidel, kterými je nutno se řídit v procesu poznání, aby byli získány potřebné údaje
○ obecná metoda: obsahuje všechny logické procesy, ze kterých vyplývají zásady vědecké práce
○ logická metoda: analyzuje strukturu jevu a souvislosti mezi různými složkami
○ historická metoda: poznávání jevu v širších historických souvislostech
○ kvantitativni- ciselne vyjadreni, statistika
○ kvalitativni- nedelaji se hypotezy a vyzkumnik se aktivne ucastni
Procedury sociologického výzkumu:
- pojem procedura označuje určitý způsob organizace sociologického výzkumu (výběr terénu, jednotek pozorování, posloupnost činností, souhrnné zpracování informací atd.)
- statistická procedura: použitelní pro hromadné jevy, využívá metody ze statistiky; varianta vyčerpávající (všech na daném území) či výběrová , aritmet. Prumer x modus x median x rozptyl
- monografická procedura: předmětem je jen jeden případ, objekt; vyhodnocování jevů, které již nastaly
- experimentální procedura: navozuje jevy, procesy; experiment může být laboratorní či terénní
- typologická procedura: vychází z empirických informací, které analyzuje a uspořádává do typů
- historická procedura: od historické metody se liší použitím při výzkumu, ne teoretickém studiu; zabírá obvykle menší časové úseky; zdrojem jsou prameny, dokumenty, výpovědi
- opakovany vyzkum= zvlastni typ
- výzkumník – není v kontaktu s objektem výzkumu => opakovaný výzkum
- zvl. případ je panelový výzkum: v pravidelných intervalech dotazováni titíž respondenti
3 podmínky:
I. soubor je reprezentantem celé populace (hledisko věkové struktury, pohlaví, vzdělání, profesní zařazení, lokality)
II. osoby jsou ochotny pravidelně odpovídat
III. jsou známy jejich zákl. charakteristiky = takový soubor nazýváme panel, v sociologii práva nejčastěji – statistická procedura
59. Techniky sociologického výzkumu, jejich využití a rozdíly mezi nimi
technika – souhrn spec. postupů na efektivní využívání některé procedury, způsob sběru empirických dat
1. Pozorování
○ záměrná činnost předpokládající vymezení objektu a cíle
○ nepřímé: zpracovává informace z písemných záznamů, audio či video materiálů
○ přímé: přímo v terénu; extenzivní či intenzivní
○ nezúčastněné: výzkumník se nestává součástí pozorovaného prostředí
○ zúčastněné: může být utajené nebo neutajené
2. Rozhovor
= informace získávány prostřednictvím otázek tazatele dotazovanému
- kategorizovaný: probíhá dle předem připravených otázek v předepsaném prostředí
- nekategorizovaný: otázky jsou připraveny pouze rámcově
- zjevný, tajný, individuální, hromadný
- měkký: účast tazatele
- tvrdý: výslech
- neutrální: tazatel navozuje téma a klade otázky /otázky musí odpovídat úrovni dotazovaných, být srozumitelné, jednoznačné, přiměřeně dlouhé, ne dotěrné a provokační, vyhýbat se sugestivním (bijete děti?)/
typy otázek - nesmi byt sugestivní
® uzavřené (výběr z odpovědí)- dichotomicke x polytomicke
® otevřené (volné)
® polouzavřené (kolonka pro jinou odpověď)
® filtrační (pokud je toto pravda, pak pokračujte touto otázkou)
® projekční (nepřímé, respondent si není vědom, jaké informace
poskytuje, např.komentuje obrázek)
® kontrolní- pr. otazka 1 a 25 jsou stejne jen jinak zneji- zda neoodpovidame nahodne
® trikové (důležité otázky jsou jen tak mimochodem)
3. Dotazník - otázky na formuláři, mohou být anonymní, neanonymní, predbezny- PILOTAZ
4. Anketa - prostředek masové komunikace, levné, ale nereprezentativní (kdo nechce, neodpoví)
○ mícháním ras naopak potomci jsou životaschopnější
○ je nesmysl říkat, že rasy neexistují
○ existují zákl. rasy (bílá, černá, žlutá, červená Austárlie)
○ další rasy nordická, židovská, - takto nelze antropologicky rasy členit, protože tyto rasy se v ničem neodlišují
○ je těžké posoudit vlastnosti a schopnosti jedn. ras (posuzovat vlastnosti jedn. ras může být rasistické, protože se kvality jedn. ras vědecky nezkoumají výjimkou výzkum obec. inteligence 1. místo žlutá, 2. bílá, 3. černá)
○ všechny rasy patří ke stejnému druhu homo sapiens, mohou se vzájemně mísit a míšenci jsou stejně biologicky vitální
○ rozdíly ras jsou dány dlouhodobou adaptací na klima, ale tyto somatické rozdíly nezakládají funkční ani vývojové rozdíly (všechny rasy mají k "prapředku" stejně daleko)
○ civilizační rozdíly jsou dány především rozdílným socioekonomickým vývojem a odlišnou kulturní tradicí
○ je chudoba u Romů příčinou nebo důsledkem jejich chování?
○ kriminální činnost černochů je pětinásobná oproti krim. činnosti bělochů (stejně tak u Romů)
○ rasismus = nepřátelský postoj či ideologie směřující proti příslušníkům jiné rasy nebo etnika
○ 4 zákl. typy rasismu židovský, černošský, arabský, romský
○ pozitivní rasismus = zbožnění vlastní rasy (např. černoši o sobě tvrdí, že jsou emocionálnější, kulturnější, ) , negativni
○ rasismus je jedním z projevů etnocentrismu = považování hodnot, norem a idejí vlastního společenství (např. národa, kmene) za jedině správné a věrohodné
○ opakem je kulturní relativismus = nejsou kultury vyšší a nižší
○ jazykové, kulturní i nábož rozlišování
5. Experiment: situace - vyvolání umělé, dvě skupiny: experimentální, kontrolní
6. Studium dokumentů: klasická technika,
- info skrze obsahovou analýzu (východiskem je klasifikace elementů textu), sémantická analýza – elementem rozboru slovo, analýza osob figurujících ve sledovaném materiálu, seskupování analyzovaných elementů do kategorií (Berelson – dopisy Kongresu: hrozby, pochvaly, kritiky, nabídka pomoci)
60. Problematika měření v sociologii (základní typy proměnných, znak, nezávisle a závisle proměnná, falešné korelace)
měření znamená v širším slova smyslu přiřazování čísel předmětům nebo jevům podle stanovených pravidel
○ lze měřit vlastnosti nebo charakteristiky objektů, resp.jejich ukazatele
každý sociální objekt má mnoho různých vlastností vytvářející vzájemně podmíněnou dynamickou strukturu spojenou s dalšími objekty sociálního systému
○ některé vlastnosti lze zjistit přímo, jiné ne
Objekt (rodina Novákových) – vlastnosti (životní úroveň) – indikátor (kvalita bytu) – znak (kategorie bytu)
Základní jednotkou popisu je znak (proměnná označující určitou vlastnost objektu)
® nominální (kvalitativní): každá hodnota označuje zvláštní
kategorii (např.sociální skupinu)
® ordinální (pořadové): vzestupné uspořádání (vzdělání)
® kardinální (kvalitativní): reálné hodnoty (měsíční mzda)
® dichotomické: jen dvě hodnoty (pohlaví)
○ vlastnost se přes indikátor (ukazatel znaku) převádí ve znak (vzdělání, školní vzdělání, nejvyšší školní vzdělání); někdy se ale vlastnost nemusí transformovat přes indikátor, ale přímo ve znak (věk-věk)
○ nezávislá proměnná nemůže zpětně ovlivnit proměnné, které ji samu ovlivnili (lepší prospěch dítěte nemůže být většinou příčinou vyššího vzdělání rodičů)
○ u závislé proměnné je tomu naopak (vzdělání rodičů ovlivňuje vzdělání jejich dětí)
falesna kolerace - klamny, zdanlivy vztah mezi dvema znaky (kuraci - muzi x kuraci - sportovci) + rtenka x zena, co rozumi politice
61. Čtyři fáze sociologického výzkumu (teoretické vymezení a praktická aplikace)
Příprava
○ námět a výzkumný problém: co vlastně chceme zkoumat
○ dosavadní stav poznání: co se ví a neví?dostatek relevantní literatury, konzultace s odborníky, poznatky v terénu
○ cíl výzkumu
○ předmět výzkumu: definování pojmů a hypotéz (východiskové, pracovní, statistické)
○ zkoumaný soubor: základní nebo výběrový
○ metody a techniky: nutno je ovládat, pozor na spolehlivost
○ zpracování výzkumu, organizační zabezpečení: finanční a časové rezervy
○ využití výsledků: mít nezávazný plán
Fáze sběru dat
○ co nejpřesnější zachycení dat stanovený technikami dle plánu
Fáze zpracování dat
- provedení analýzy dat: hodnocení, uspořádání, vyloučení nekorektních odpovědí
- třídění: prvního stupně (dle jedné vlastnosti), druhého stupně (kontingenční tabulka je podkladem pro interpretaci souvislostí dvou zkoumaných objektů), vyšších stupňů (detailnější, odhaluje falešné korelace)
- kategorizace (kategorie musí být vyčerpávající, jednoznačné a ostré – 1-25, 26-30, na stejné úrovni obecnosti – manželé se milují, nenávidí, mají dost peněz)
- statistické zobecnění: souvislosti, extrapolace poznatků na širší populaci
Fáze interpretační
- závěrečná zpráva, která obsahuje
® úvod: smysl, cíle výzkumu
® popis použité metody, včetně zkoumaného souboru
® vlastní poznatky členěné podle hypotéz
® závěrečné shrnutí s doporučeními pro praxi
® poznatky a nastínění dalších problémů
62. Sociometrie a sociotechnika (sociometrie techniky a uplatnění, právo a sociotechnika, právní politika)
Sociometrie
○ soubor kvantitativních postupů při analýze struktury a dynamiky
○ používá se při analýze převážně malých společenských skupin
○ řešen redefinováním nebo vede ke zhroucení představ, např. sebevražda, dogy)
○ zajímá se o každodenní život lidí, ne o velké sociální skupiny
○ společnost existuje tím, že ji řadoví členové neustále vytvářejí
Rozvoj soc inženýrství:
○ pracuje pomocí zjišťování socioemočních preferencí členů dané skupiny
○ preferenční chování může být explicitní a implicitní (přání, tužby, motivace)
○ Sociometrický preferenční test – otázky typu „S kým byste rád pracoval?“
○ zakladatel Jacob Moreno (sociální makrostruktura je nepochopitelná bez pochopení zákonitostí mikrostruktury)
○ používá metody
® sociodrama: hraní úloh za aktivní účasti osob, využití k terapii
® psychodrama: zaměřuje se jen na jedince, ne na jeho vztah s ostatními
Techniky a uplatnění: (způsoby výběru lidí)
1. socioekonomické postavení (vybíráme si lidi s vyšším postavením)
2. velikost rodiny (jedináčci si vybírají více než děti z početných rodin)
3. etnická příslušnost
4. pohlaví
5. fyzická blízkost
6. inteligence
7. postoje
- využití u socigramů
Sociotechnika (sociální inženýrství):
○ praktická disciplína, doporučuje jak plánovat sociální změny pro dosažení žádaného cíle
○ analyzuje se pravděpodobný vývoj bez a po případném sociálním zásahu
Niccolo Machiavelli (předchůdce sociotechniky), Karl Popper
Metody sociotechniky (metody ovlivňování jiných osob):
- nápodoba
- přesvědčování
- souhlas
- dobytí uznání
- manipulace (podstrčení informací, zamlčení negativního),
○ Právo a sociotechnika.- Právo má být především soc inženýrstvím = prostředkem k udržení rovnováhy ve společnosti
○ Klaus je proti sociálnímu inženýrství
○ soc inženýrství je zvl. druh pr politiky (Podgorecki)
Machiavelliho zásady sociotechniky:
- zásada konzervatismu – nové zřízení je problematické
- zásada důslednosti – malé tresty – mstivost, tvrdé tresty zbavují síly
- zásada kalkulace účinků – nedodržovat závazky ve změněné situaci
- zásada obětního beránka
- zásada respektování hodnot uznávaných společností
- zásada nerespektování vlastní integrity – umění jednat jako čestný i nečestný
- zásada vyhýbat se střední cestě – kdo chce jít cestou dobra, musí se uchýlit ke zlu
Účinnost masmédií:
- obsahy nové a známé – nové obsahy (tabula rasa) jsou účinnější
- obsahy shodující se a neshodující se s přesvědčením příjemce – upevňují se spíše shodující se obsahy, agresivní a nesebekritičtí jedinci jsou snadno ovlivnitelní
- obsahy částečně nestranné – if příznivě naladění příjemci à jednostranná argumentace, if vyšší vzdělání à dvoustranná
- obsahy náhodné a záměrné – náhodné mění názory příjemce víc než záměrně zvolené
- obsahy vyvolávající strach a neklid – if neklid à větší účinnost než vyvolávající strach
- obsahy s různým pořadím argumentace – dříve uvedená argumentace je účinnější
63. Biologické základy sociálního života, etologie a sociobiologie
Biologické základy sociálního života, strukturování společnosti:
○ vnitřní biologické faktory: individuální (pohlaví, věk, rasa, vlastnosti a schopnosti) a druhové (anatomické uspořádání)
- Pohlaví: odlišnosti u vlastností (agresivita, mírnost, dominance, submise, menší citovost, senzitivnost, riskování, opatrnost), reakce na stres, stereotyp chování mužů, žen (stereotyp pohlaví: kulturou reprodukovaná představa přirozených vlastností, vštěpovány socializací, v partnerských vztazích; evropský stereotyp, mechanismus vytv. stereotypů: zvýznamňování znaků, eufemismy – zaměňování slov se záporným významem, sociální stereotyp – žebrák (dříve světec, dnes!), soc. role muže, ženy, policista
- Věk – populace, chronologický (kalendářní), biologický (faktický věk organismu), 3 typy věkových struktur spol.: progresivní, stacionární, regresivní; sociální čas – zrychluje se vynálezy, oproti chronologickému, soc. produkt, mikroúroveň – z hlediska soc. struktury, v profesích (různá rychlost stárnutí – sportovci; s věkem spojujeme soc. významy – soc. postavení, stupeň prestiže (různý věk = růz. prestiž – mládí), specif. soc. role: babička, teenager; životní cyklus: dětství-12, mládí-20, dospělost-65, stáří; přechodové rituály, dospívání: psychické, fyzické(zrychluje se), sociální (opožďuje), komplex stř. věku: pocit vyhořenosti, komplex opuštěného hnízda
- Rasa – citlivá charakteristika člověka – rasismus
- 70% geneticky, 30% prostředí
○ enviromentální faktory: přírodní prostředí života
○ demografické faktory: populační exploze/úmrtnost
○ příroda je nezbytným předpokladem člověka a společnosti
Etologie
○ vznikla ve 30.-40.letech 20.století
○ zabývá se způsobem života a vzájemnými vztahy všech živočichů, včetně člověka
○ představitel – Konrád Lorenz (podobně jako Freud uznává pudy)
Sociobiologie
○ vznikla v 70.letech, zakladatel Edward Wilson
○ hledá paralely mezi chováním člověka a zvířat
○ rozdíl mezi člověkem a zvířaty spočívá v přizpůsobování si prostředí; člověk to koná aktivně (tvoří kulturu), zvířata pasivně
○ kombinací prostředí a genů vznikají neurochemické procesy a následně sociální chování
vznik společenského života je jedním z nejdůležitějších výsledků biologické evoluce
64. Pohlaví a sociální chování, rozdíly chování a vlastností, výzkumy mozku a stereotyp
pohlaví, gender studies
Ženy: oxytocin-uvolnění, vyhledávají soc kontakt, emotivnější, využívají obě hemisféry (rozum i emoce), vyssi inteligence (3 body), vyssi citova pamet, pamet na detaily, verbalni schopnosti, vic věci naraz, horsi prostorova predstavivost
Muži: adrenalin-napětí, dominance, více levá, rozumová hemisféra, agresivnejsi, méně citlivy, riskantnejsi
- mozek zeny nebo muze se formuje v 6. mesici tehotenstvi
Diferenciace právního vědomí je ovlivněna:
○ psychologickými faktory: vyplývají z charakteru lidské psychiky
○ sociální faktory: sociální zázemí právních subjektů, jejich sociální pozice a další charakteristiky
® pohlaví: ženy mají dle studií tendenci k nižší úrovni znalosti práva než muži i při vyšším školním vzdělání; mají také tendenci ke stanovování vyššího trestu v obecné rovině a naopak nižších v konkrétních případech; tyto rozdíly mají tendenci slábnout s rostoucí vzdělaností a sociální úrovní žen
○ stupeň urbanizace, náboženská a politická příslušnost, socioekonomické proměnné (vyšší sociální vrstvy bývají méně tolerantní)
- gender studies- ucel je zmirnovat rozdily mezi zenami a muzi
- stereotyp pohlavi - kulturne reprodukovana predstava, která je lidem po staleti vstepovana, co ma delat muz a co zena
65. Věk a sociální chování, sociální věk, životní cyklus, sociální a kulturní kontext věku
= významná charakteristika člověka
○ idea dlouhověkosti existuje od renesance (dnes v mnoha lit. dílech např. Obraz Doriana Graye, Věc Makropulos, ), ve středověku byl věčný život chápán jako hřích
○ je to primárně biologický proces
Rozlišujeme věk:
1. chronologický (kalendářní)
2. biologický (vyjadřuje faktický stav organismu)
3. /existuje i věk sociální /
○ věková struktura společnosti vyjadřuje se věkovou pyramidou
○ různé společnosti různě rychle stárnou
Dělení společností dle zastoupení mladých a starých :
○ progresivní hodně mladých a málo starých (např. Jižní Amerika)
○ stacionární převažuje střední věk
○ regresivní hodně starých a málo mladých
○ sociální čas souvisí se sociálními výrobními činnostmi
○ sociální stárnutí přibývá technologií a čas běží jakoby mnohem rychleji;např. ve sportu sociální stárnutí probíhá velmi rychle
○ soc. stárnutí se promítá do soc. věku
Soc. věk je vztahován k :
○ soc. postavení (s urč. věkem očekáváme, že člověk dosáhne prac., os., postavení, pokud se tomu vymyká, svůj soc. věk předbíhá nebo za ním zaostává)
○ ke stupni prestiže (záleží na kultuře např. v Japonsku existuje princip seniority, u nás spíše mladí lidé)
○ ke specifickým soc. rolím (s každou věkovou skupinou jsou spojovány typické soc. role je od nich očekáváno urč. chování) člověk, který se nechová dle svého soc. věku, vypadá komicky
Ve vztahu k soc. věku vnímáme život jako životní cyklus = společensky očekávaný sled podstatných životních změn a událostí představujících střídání jednotlivých etap:
A) dětství do 12 let
B) mládí = dospívání = adolescence 12 20 let (12 15 let = puberta)
C) dospělost 21 60 let; stáří = třetí věk od (stařecký věk od 75)
○ tyto etapy souvisí se socializací a výchovou
○ mezi jedn. etapami existují přechodové rituály (např. prokázat odvahu)
Tři úrovně dospívání:
I. fyzické v poslední době se zrychluje velmi rychle (třináctiletí vypadají dospěle)
II. psychické zrychluje se pomalu
III. sociální zrychluje se také pomalu